SEVERE 3D

 Technická data:

rozpětí: 850 mm
délka: 950 mm
hmotnost: 400 g
ovládané funkce: S+V+K+regulátor
motor: PYTHON 100 + regulátor 12 A
baterie: 3P LiPol E-TECH HP 1250 mAh
vrtule: APC 9 x 4,7
cena stavebnice: 750,- Kč letadlo + 1500,- Kč motor + regulátor /*
mé hodnocení:

/* - zvýhodněné ceny na výstavě Model Hobby 2005.

Úvod:

Myšlenka pořídit si nějakého malého shock flyera na vyblbnutí vznikla poté, co jsem měl možnost si krátce s něčím takovým zalétat.  Jednalo se o dvojplošník vyrobený z Potpronových desek, vyztužený uhlíkem s červeným stříďáčkem MP-JET a dvojčlánkem LiPolek. Ikdyž jsem předtím s ničím podobným dosud nelétal, dařilo se mi s modelem létat na opravdu malém prostoru -  a to je právě to, co mne tak láká.  Představuji si to asi takto - zima, nevlídno, ale nefouká. Jsem doma. Odpojuji baterky z nabíječky, otevírám dveře od domu a házím éro směrem na zahradu. Létám až do vybití baterek a pak zase šup do tepla :-) Nabít baterky (mezitím kávička...) a tak dále, a tak dále....

Stavba:

Jedná se o stavebnici, kterou vyrábí firma ČEMECH.  Model jsem slepil vteřiňákem STYRO. Motor PYTHON 100 od stejné firmy je přišroubován na plastovou destičku. Aby bylo možno později motor bezproblémově demontovat a hlavně, aby bylo možno jednoduše měnit jeho vyosení, je  můj motor uchycen maticemi na krátkých svorníčkách M2, protažených otvory ve zmíněné plastové destičce a ukončených na druhé straně maticí, zakápnutou tavným lepidlem. Po delší úvaze jsem nedal na rady kamarádů, kteří mi doporučovali drátový odvozek, který je dodáván ve stavebnici, nahradit plochým podvozkem z uhlíkového kompozitu. Zalepil jsem drátový podvozek do plastového dvojdílného lože s tím, že pokud to bude v budoucnu potřeba, uříznu jej hned u lože a uhlíkový podvozek na plastové lože přišroubuji samořeznými šrouby.  Fletnery výškovky jsem spojil kouskem uhlíkové trubičky a spoj jsem dále vyztužil kouskama uhlíkového pásku.

Klikni pro zvětšení Klikni pro zvětšení Klikni pro zvětšení Klikni pro zvětšení Klikni pro zvětšení

Trup jsem vyztužil z obou stran páskem uhlíku, zalepeným vteřiňákem do proříznutých drážek. Stejným způsobem jsem vyztužil i křídla, s tím rozdílem, že do horního křídla jsem pásek zalepil jen zvrchu, do dolního křídla jen zespodu. 

Klikni pro zvětšení Klikni pro zvětšení       

Trošku jsem se zapotil při nastavování délek táhel pro propojení křidélek horního a dolního křídla. Hned napoprvé se mi nepodařilo ohnout hliníkový drát tak, aby obě křidélka byla v neutrální poloze ve stejný okamžik. Po narovnání a novém ohnutí však hliníkový drát prasknul. Spotřeboval jsem větší množství hliníkových drátů, než dodal ČEMECH do stavebnice a tak jsem táhla k VOP a SOP udělal z uhlíkové tyčky o průměru 1,5 mm. Trošku s křížkem po funuse mne napadlo udělat propojení křidélek horního a dolního křídla nikoliv podle plánku v polovině délky křidélka, ale u kořene křídla... Bylo by to mnohem lepší, protože náhon křidélek horního křídla by nebyl ovlivněn deformací dolních křidélek v krutu (náhon od serva je u kořene). Berte to jako inspiraci a neudělejte stejnou chybu jako já...

Klikni pro zvětšení Klikni pro zvětšení

Do trupu jsem vyřízl otvory pro přijímač REX 4, dvě serva GWS NARO Pro BB a jedno servo čínské provenience ve velikosti HS 50. LiPolky jsem nakonec koupil E-TEC 3P 1250mAh, 10C. Vše jsem zabudoval možná pečlivěji, než jsou zkušení stavitelé gumoletů zvyklí. Regulátor je přilepen oboustrannou lepící páskou k tenké plastové destičce, přilepené z boku trupu vteřinovým lepidlem. Serva jsem upevnil pomocí k nim dodaných vrutů s průchodkami do hranolů z tvrdé balsy, které jsou zalepeny do výřezů v EPP. Servo křidélek jsem nakonec zakryl tenkými přířezy EPP tak, že ven z trupu kouká pouze prodloužená dvouramenná páka s "blimpy". Hmotnost bez baterek vyšla 310 g, baterky by měly mít cca 87 g, takže model bude mít letovou hmotnost téměř 400 g. Je to sice podstatně více, než uvádí ČEMECH, ale pokud dá motor PYTHON 100 s vrtulí 9/4,7 skutečně statický tah přes 600 g, neměl by to být zásadní problém. 

Klikni pro zvětšení Klikni pro zvětšení

Protože jsem neměl LiPolky čím nabíjet, objednal jsem si od M. Zajíce stavebnici nabíječe a srovnávače pro 3 články. Abych mohl nabíjet 3 články z autobaterky a nebo ze zdroje 12 V, objednal jsem také stavebnici měniče 12V= / 15 V=. Po zapájení součástek vše pracovalo na 1. zapojení. Kanthalovou smyčku (odpor R1) v měniči jsem nezapájel do desky přímo, ale prostřednictvím měděného drátu, který jsem ovinul několika těsnými závity na koncích smyčky a propájel cínem. Nemám laboratorní zdroj, který MZ doporučuje pro nastavení nabíječe a tak jsem nejprve nastavil srovnávač. Každou sekci srovnávače jsem nastavoval zvlášť tak, že jsem ji připojil přes žárovku 12V / 50mA na autobaterii a pomocí digitálního multimetru jsem nastavil (trimrem P1) napětí 4,19 V. Po nastavení všech tří sekcí jsem srovnávač (bez připojené baterie) připojil krajními svorkami na nabíječ, kde jsem nastavil trimrem takové výstupní napětí, aby všechny LEDky na srovnávači svítily a ledka na nabíječi svítila co nejméně.

Klikni pro zvětšení Klikni pro zvětšení Klikni pro zvětšení Klikni pro zvětšení Klikni pro zvětšení  

 Létání:

Nevydržel jsem to a s modelem jsem šel letět (schválně se vyhýbám slovu "zálet") ihned po prvním nabití baterky. Nemůžu říct, že bych byl hned s letovými vlastnostmi SEVERE nějak zvlášť nadšen. Model létal, ale na opravdové 3D létání jsem měl nastavené malé výchylky. Pro létání přesné akrobacie zase byla příliš účinná směrovka a model bylo potřeba neustále srovnávat kvůli mírnému větru. Vyzkoušel jsem visení, které trvalo vždy jen pár vteřin, protože příliš účinnou směrovkou jsem model honil ze strany na stranu, až mi SEVERE nakonec třeba přepadl dopředu... Doma jsem prodloužil páčku na výškovkovém servu a ve vysílači jsem na výškovce a směrovce nastavil obě výchylky +120%. Abych omezil citlivost serv kolem neutrálu, nastavil jsem exponenciální výchylky: na výškovce -40%, na křidélkách -30% a na směrovce -80%. Po tomhle zásahu model létá lépe. Ve visu jej udržím podstatně déle a model je schopen létat jak klasickou akrobacii, tak i některé prvky 3D akrobacie. V nožovém letu sice model drží s téměř neznatelnou výchylkou směrovky, ale má trošku snahu se vracet. Nožák tedy létám s malou výchylkou křidélek. I přesto není problém zalétat čtvercový přemet v nožáku a nebo vodorovnou osmičku v nožáku. Možná časem vyzkouším malinko upravit plochu směrovky nad a pod osou modelu.

Jsem rád, že se nevyplnilo varování některých kolegů - modelářů, kteří tvrdí, že SEVERE se v zatáčkách chová nevypočitatelně a nedá se s ním létat zatáčky v horizontu. Protože jsem zvyklý létat zatáčky za použití křidélek, výškovky i směrovky, nemám pocit, že by se SEVERE choval v zatáčkách nějak divně. Dokonce jsem vyzkoušel i zatáčky jen s použitím křidélek a výškovky a musím říct, že pokud neletíte zrovna na plný plyn, zatáčí SEVERE dobře i tak. Protože nemám s podobnými visolety prakticky žádné zkušenosti, nedokážu zatím objektivně zhodnotil letové vlastnosti SEVERE 3D. Musím se naučit létat s plynem kousek nad pádovou rychlostí a plyn přidávat jen v obratech. SEVERE nemá prakticky žádnou setrvačnost a tak si budu muset zvyknout i na úplně jinou práci s plynem třeba v souvratech. Pokud před vrcholem souvratu stáhnu plyn, model se téměř okamžitě zastaví a začne padat pozadu dolů. Pro zalétnutí souvratu nesmím stáhnout plyn úplně, ale zase ho nesmím nechat moc, protože pak zalétnu místo souvratu jen souvratovou zatáčku.

Protože první přistání jsem realizoval do prašanu a později i do ruky, neměl jsem prozatím žádné problémy s tuhostí drátového podvozku.

Pokud to shrnu, myslím, že SEVERE přesně splní účel, kvůli kterému jsem si ho pořizoval. Díky vlastnostem LiPolek jej udržuji neustále v pohotovosti a protože nepotřebuje pro létání velký prostor, létám s ním na zahradě u domu.  A to mnohem častěji než s mými ostatními modely. A vo tom to je...     

Další zkušenosti (doplněno 8.2.2005):

Nezbývá mi, než dát zapravdu kolegovi, který mne varoval před malou tuhostí podvozku. Vyřešil jsem to štípačkama - ucvakl jsem dráty podvozku hned u plastové destičky, pilníkem zabrousil vzniklé pahýly a třema samořeznýma šroubkama jsem na plastovou destičku připevnil uhlíkový podvozek šířky 200 mm, který jsem koupil v prodejně Reichard modelsport. Protože podvozek byl podstatně vyšší než ten původní, zkrátil jsem konce podvozku o 10 mm (víc jsem si netroufal, protože uhlíkový podvozek má tvar oblouku). Osy kol jsem vytvořil ze šroubků M3, délky 30 mm, se závitem délky 10 mm a matiček. Protože se mi kroutilo jedno spodní křidélko více než druhé, předělal jsem propojení křidélek horního a dolního křídla tak, aby bylo pouze cca 80 mm od trupu. Páčky jsem z původního umístění vyřízl žiletkou a vzniklé drážky jsem zalepil kousky EPP. Podle očekávání jsou nyní všechna křidélka rovná.

Klikni pro zvětšení! Klikni pro zvětšení! Klikni pro zvětšení! Klikni pro zvětšení!

Vrtule APC 9 x 4,7 byla od výroby tak nevyvážená, že způsobovala silné vibrace modelu. Nevývaha byla tak velká, že jsem musel nakonec natřít téměř polovinu jednoho listu barvou na plastikové modely. Byl jsem z toho dost mimo, protože větší vrtule APC pro čuďáky jsem nikdy moc vyvažovat nemusel. Nakonec život vrtule APC ukončil můj syn Aleš, když přitáhl při letu na zádech (SEVERE to jinak přežil bez úhony). Nakonec zvitězilo ekonomické hledisko a koupil jsem za 1/3 ceny "ápécéčka" vrtuli GWS 9 x 4,7, která byla vyvážena podstatně lépe a model se s ní chová úplně stejně.

Klikni pro zvětšení!

SEVERE 3D mi odmítá i při neskutečně velké výchylce výškovky zaletět obrat Waterfall. Možná je to rukama, vždycky z toho je takový nepovedený přemet. Zato letí nádherný Harrier, kdy se SEVERE doslova plouží s naplno přitaženou výškovkou a nepatrným plynem. Taky s ním zaletím bez psychických zábran vodorovnou osmičku v nožovém letu tak do 2 m nad zemí a při letu na zádech jdu běžně i mnohem níž. Visení musím ještě potrénovat. Rozhodně nejsem schopen směrovkou šmejdit kousek nad zemí - visím dost vysoko a pořád se mi nedaří úplně odstranit kývání modelu ze strany na stranu.

Pořád ještě laboruji s vyosením motoru a trimováním křidélek a směrovky, protože se mi SEVERE chová malinko jinek v nožáku na jednu a na druhou stranu. Není to ale nic, co by se nedalo při relativné pomalém letu korigovat, takže uvidíme co dál. 

I přes zimní teploty vydrží lipolky  E-TEC 3P 1250mAh, 10C přibližně 11 minut ostrého létání.

Co na závěr? Ještě nikdy jsem toho neměl přes zimu nalétáno tolik, co teď se SEVERE. Kdyby se mne ale někdo zeptal, jsetli jsem na 100% spokojen, tak bych asi odpověděl, že ne. Myslím, že na vyblbnutí a na bezbolestné létání mého syna Aleše, kterého už NORA nudila, je to výborné letadlo. Na opravdové 3D létání si ale asi budu muset pořídit skutečného "šoka" s poloviční hmotností.

Klikni pro zvětšení Klikni pro zvětšení Klikni pro zvětšení Klikni pro zvětšení